Jak tudy prošel Jára Cimrman

linka

Vídeňský rodák Jára Cimrman nikdy k rakouskouherské metropoli nijak zvlášť netíhl. Snad z úcty k matce, rakouské herečce Marlen Jelinkové, však často město na Dunaji navštěvoval. Známý český cestovatel a všeuměl nejčastěji mířil k jihu přes Mikulov, kde na vyprahlých vápencích u Mušlova prohříval své věkem rozbolavělé klouby před posledním úsekem svého putování. Tam také doplňoval tekutiny a vitaminy zdejším vínem, když tu na něj padla nejedna osvícená myšlenka.

Dávno předtím než Masaryk prosadil separatistické vyústění dějin národa v jeho rakousko-uherské etapě, čehož se Cimrman sám nedožil, sediv přímo na sluncem zalitém Kienbergu, kde prohnilé rakouské šlechtické rody devastovaly pálavskou krajinu těžbou hlíny, prohlásil tento český génius: „Dost bylo neekologické monarchie.“ Jakožto největší osvícenec své doby totiž předběhl nejen obrozence toužící po samostatném českém státu, ale předpovídal už na přelomu devatenáctého a dvacátého století, že průmyslová revoluce starého mocnářství na dalších sto let poškodí pálavskou přírodu.

Cimrman v pamětech, které zanechal před svou smrtí, poznamenal: „Teprve květnatá aromatika podpořená zemitými tóny v doušku kieneberského Tramínu zbystřila mé smysly natolik, že jsem se zhrozil vize téměř futuristické. V ní rakousko-uherská monarchie jako federace národů zlikvidovala přírodní bohatství objevené nám starými Slovany. Bylo jasné, že tento prohnilý feudální přežitek je předurčen k zániku a vzniku samostatného slovanského státu, který bude vzkvétající středoevropskou ekonomikou první poloviny dvacátého století.“ Málokdo přitom dosud tušil, že Cimrman byl také zdatný oenolog a futurolog.


 

Je příběh o Cimrmanovi fikce nebo realita?

Ukázat výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...
Sdílaj článek
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter