Jak tu strýček viděli největší mušli aneb Od révy k zévě od zévy k révě

linka

Zatím největší nalezenou lasturou, česky lidově zvanou mušle, je určitě dvoudílná schránka mlže zévy obrovské (Tridacna gigas). Ačkoli novodobá zoologie o ní hovoří teprve něco málo přes tři stovky let, na dně teplých moří a klidných zálivů žije už miliony roků. Pobývala kupříkladu také na dně třetihorního moře, které omývalo krajinu kolem Mikulova, včetně míst dnes příznačně nazývaných Mušlov. Zévám se zde dařilo a zanechaly po sobě stopy – zvápenatělé lastury, které dosahují až sto dvaceti centimetrů v průměru. Podle paleozoologů fosilizované schránky tohoto druhu patří mezi nejvzácnější nálezy a jeden takový údajně učinil před dávnými lety i strýc Típečků z Bulhar po dvou litrech tramínu na našem kopci. Viděl, jak lastura komunikuje s měsícem, září skrz prohřátou půdu a působí blahodárně na vinohrad (o pozitivních účincích zévy obrovské na révu čtěte dále), ale když se tam vrátil střízlivý na druhý den, už ji mezi řádky nenašel.

 

Unikátní vína díky obřím lasturám

Zévy žijí dodnes v mnoha oblastech subtropů a také ve Středozemním moři, takže jejich lastury zdobí nejedno muzeum či mořské akvárium. Středověcí mořeplavci se jich obávali – není divu, dospělec zévy může dosahovat hmotnosti až dvou set kilogramů a mezi lastury se schová ve schoulené poloze průměrně vysoký člověk –, nicméně zévy jsou neškodní býložravci. Filtrují řasinkovým epitelem na své tlusté noze fytoplankton. Podobně jako mamuti či největší plejtváci dosahují enormních rozměrů právě díky přísnému veganství.

Fosilizované lastury zévy v sedimentech pálavských vápenců, na které možná před lety narazil i strýc Kozderka, jsou vůbec největší ze všech a díky tomu mají unikátní vliv na zdejší vegetaci. Mikroskopická struktura mušle tvořená krystalickým uhličitanem vápenatým v sobě kumuluje energii vázanou v zemské kůře i teplo do hlubin pronikajícího infračerveného záření. Rostliny však vnímají ještě jinou její unikátní schopnost, a to reakci na fáze Měsíce. Stejně jako na střídání novu, úplňku či nejvyšší a nejnižší polohy zemského satelitu reaguje réva změnami v růstu, příjmu živin z půdy či ukládání metabolitů do svých bobulí, reaguje na ně také gigantická (proto její druhé jméno v latině gigas) lastura zévy. Vyzařuje do okolí energii blahodárně působící na všechny rostliny včetně révy a dodává pálavským vínům unikátní a nesrovnatelné vlastnosti.


 

Je příběh o mušli fikce nebo realita?

Ukázat výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...
Sdílaj článek
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter